Video z průběhu prací rekonstrukce kostela

„Chodím do kostela každou neděli, pracuji jako dobrovolník, starám se o rodinu… Žiji svůj život tak, jak nejlépe dokážu.“ Navenek je vše v pořádku. Nemám ale i já náhodou některé oblasti, do kterých mi nemá nikdo co mluvit? Do kterých nepouštím nikoho a zvláště ne Boha?

Proč Bůh nemá v některých oblastech našeho života místo? Nebojíme se, že když Jeho světlo ozáří náš život, tak zjistíme, že nejsme tak dokonalí, jak jsme si mysleli? Že možná zjistíme, že jsme v něčem lháři?

Když se ale obrátíme k Bohu čelem a přizveme ho do našeho života, do našich poklesů, starostí nebo strachů, může postupně bourat každou lež i nepravost. Může nás zbavovat těžkého jha, které si neseme. Strhávání našich masek a převleků ale může i bolet. Místo nich ale dostaneme šanci konečně ukázat naši pravou tvář, být sami sebou a stát se svobodnými před Boží tváří.

Zachováváme-li Jeho přikázání, není možné, abychom žili dále ve lži. Pravda nás osvobodí a Boží láska je všemocná. Nebojme se a odhalujme před ním to, o čem si myslíme, že musí raději zůstat skryto…