Historie farnosti

Historie farnosti

Farnost Ostrožská Lhota leží v úpatí Blatnické hory, na které se nachází jedno z nejznámějších poutních míst Moravského Slováckakaple svatého Antonína Paduánského, lidově zvaného Antonínek.

Na Antonínek směřují pouze dvě cesty. Jedna vede přes Blatnici pod Svatým Antonínkem (farnosti Blatnice poutní místo patří) a další možnou variantou, jak se dostat na toto nádherné a klidné poutní místo, je právě naše farnost – Ostrožská Lhota. Ať k ní přijíždíte z jakékoli strany, vždycky Vás okouzlí. Rozprostírá se v malebném údolí a ze všech úhlů ji budete mít před sebou celou jako na dlani. Mezi prvním co Vás zaujme, bude bezpochyby dominanta celé obce – kostel svatého Jakuba Staršího, patrona naší farnosti.

Stručná historie

První doložená písemná zpráva o obci je v Codex diplomatikum z roku 1371. V té době patřili obyvatelé k ostrožskému panství, ale ještě předtím v roce 1322 existuje první zmínka o ostrožském faráři zvaném Volčkovi. V daném období ještě jiná náboženství v okolí rozšířená nebyla, proto lze usuzovat, že v době první písemné zmínky převládalo v obci náboženství římskokatolické.

V roce 1418 se uvádí jako spolumajitel panství Uh. Ostroh Hašek z Valdštejna a roku 1421 je již Hašek z Valdštejna "na ostrově" uváděn jako jediný majitel. Hašek byl horlivým husitou a často se účastnil husitských válek v Čechách i na Moravě. Je tedy víc než pravděpodobné, že i tehdejší katoličtí obyvatelé Ostrožské Lhoty museli přijmout náboženství moravských bratří. Jakého vyznání byl majitel panství, takového museli být i jeho poddaní. Lidé na mše docházeli do Blatnice, kde byl kostel přeměněn na moravskou bratrskou modlitebnu (až do roku 1651, kdy do něj byly znovu uvedeny obřady římskokatolické).

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 připadla farnost pod panství Lichtenstejnů. Ne mnoho farníků se vrátilo ke katolické církvi. Podle záznamů byla od roku 1660 až do roku 1764 duchovní správa obstarávána kněžími z Blatnice.

Samostatnou duchovní správu v naší farnosti umožnil lhotský rodák P. Jan Maluš (v té době působil v Blatnici.) Na jeho žádost podanou dne 21. 5. 1764, byla Listinou nadační ze dne 21. 11. 1765 v Ostrožské Lhotě zřízena místní lokálie (nikoli ještě farnost). P. Malůš našetřil kapitál 3650 zlatých, které uložil ve vídeňské bance. Z úroků měl žít lhotský duchovní správce.

Od roku 1766 začínají působit přímo v Ostrožské Lhotě duchovní správci, tzv. lokální kaplani. Fara byla postavena roku 1776, samostaná kurácie byla zřízena roku 1784.

První kostelík (o kterém není žádná písemná zmínka, kdy byl postaven) se roku 1830 zhroutil, neporušená zůstala jenom věž. Na stavbu nového kostela věnovali Lichtenstejnové 40 000 zlatých. Tyto peníze se neznámo jak "ztratily v jakési kapse" a nejspíš proto byl nový kostel vystavěn roku 1832 - dle ústního vyprávění - za šest týdnů a velmi nedbale. O tom svědčí i skutečnost, že už v roce 1857, tedy 25 let od jeho výstavby nařídil tehdejší arcibiskup, aby byla bez prodlení pozvána státní komise, aby prozkoumala, zda může být kostel ještě vůbec používán. Komise naznačila, že kostel nesnese žádnou opravu a proto je potřeba vystavět nový. K novostavbě nedošlo, ale protože se jeho stav stále zhoršoval, byl roku 1860 podepřen 4 trámy a 4 sloupy.

V roce 1893 byla povolena oprava jejíž rozpočet činil 3400 zlatých. Tehdejší zdejší duchovní správce Jan Kolomazník byl přesvědčen, že drahou opravou se ničeho pořádného nedocílí a jeho přáním bylo vystavět nový a hlavně pořádný chrám. Farníci souhlasili, ale potřebovali peníze, aby mohli začít se stavbou. P. Jan Kolomazník několikrát žádal písemně i osobně Lichtensteiny o finanční výpomoc, ale bezvýsledně. Žádal o pomoc okolní děkanáty, založil stavební fond. Peněz však bylo stále málo a stavba nebyla povolena.

V roce 1905 byl přeložen do Duban a vystřídal ho P. Antonín Man, který v započatém díle pokračoval. Požádal o pomoc Dr. Antonína Stojana, pozdějšího biskupa, a to se zdálo být velmi moudré. Kníže Lichtenstein přislíbil 90 000 korun na výstavbu kostela, což byla částka (s tím co už měli) dosti velká, takže se mohlo začít s realizací stavby. Bourat se začalo 11. 4. 1907, základy se začaly kopat 13. 6. 1907 a už 25. 10. 1908 byl biskupem Dr. Karlem Wisnarem nový chrám vysvěcen. Patronem farnosti i nadále zůstal svatý Jakub Starší. Chrám byl časem dovybavován sochami, barevnými vytrážemi oken a v roce 1930 byl konečně i vymalován (předtím byl pouze bílý). První větší oprava na kostele byla fasáda prováděna v letech 1965, 1986. V roce 1990 proběhla renovace malby interiéru, která z velké části zůstala původní. Jednou z posledních větších rekonstrukcí byla v roce 1996 výměna střešní krytiny na hlavní lodi a věži kostela. Při této příležitosti byla obnovena vnější malba. V současné době probíhá odvhlhčování kostela.

Současná farní budova byla postavena v roce 1936 a v roce 1993 prošla větší reknostruckí (elektřina, plynofikace, odpady). 1. června 2002 byl slavnostně otevřen Pastorační dům P.A.Šuránka, který je součástí farní budovy se samostatným vchodem.