Bilance Noci kostelů 2012

I když dá člověk do jakékoli aktivity za daných okolností maximum, nikdy nedosáhne dokonalosti.
A to je dobře! (Dokonalý je jen Bůh!)
Máme tak možnost stále růst, zdokonalovat se, napravovat chyby a nedostatky, hledat nové cesty …
Na každé naší činnosti by však mělo být ve finále vidět a cítit ono maximum. Kus „srdce“, které jsme do ní vložili.

Do letošní Noci kostelů se zapojilo 1250 svatostánků.

Každý z nich měl připravený svůj program. Mezi nimi, samozřejmě i ten náš. Díky tomu, že se i tentokrát někteří z nás připojili k armádě lidí, kteří se nebojí něco obětovat pro druhé. Při svém zaměstnání, každodenních povinnostech, nebo třeba při vrcholící přípravě potomků k prvnímu svatému přijímání si vymezit čas na přípravu, nácvik i někdy nezbytné přemlouvání a vtažení dalších pomocníků, bez kterých by zůstalo pouze u dobrých nápadů.

Tak se podařilo vytvořit nabídku pestrého a hodnotného programu, který vedle místních spoluobčanů přilákal i některé přespolní. „Prosím tě poděkuj všem, bylo to nádherné“, žádal mě v hluboké páteční noci bánovský starosta, který přijel s manželkou už na mši svatou. „Jezdíme kolem na Antoníček, ale ještě jsme u vás v kostele nebyli. Když jsme pročítali programy dnešní akce v okolí, váš se nám zdál nejzajímavější“.

Přitom jsem měl pocit, že se v polovině programu chtěli vzdálit, aby přece jenom ochutnali i z jiné nabídky. Poté, co se spolu s ostatními přítomnými dozvěděli hodně zajímavých informací o historii Pražského Jezulátka ve Lhotě, nebo svatých ostatků darovaných našemu kostelu, byli už v první části nalákáni vstupy hudebními. „Jsou to poklady“, ocenil starosta Zbyněk, sám zpěvák chrámový i folklorní, vystoupení rodiny Kamila Pavelky, stejně jako jejich strýca - varhaníka Mirka. I to byl důvod, proč mnozí vydrželi až do konce a mohli si doslova vychutnat a velkým potleskem odměnit malé nokturno pana kostelníka Jiřího Bartoňka a spol, vhodně vybraný repertoár cimbálové muziky Višňa ozdobený nádherným zpěvem kontrášky Zdenky Hájkové a v neposlední řadě vynikající a v obdobných poměrech málo slýchaný výkon místní scholy.

Všechny tyto vjemy sluchové byly doplňovány vjemy zrakovými z „módní přehlídky ornátů“ s komentářem pana faráře, přehlídky obleků Jezulátka s vysvětlením paní Fanynky Malůšové, stejně jako z obdivuhodně propracovaného dřevěného modelu našeho kostela vytvořeného a představeného Mirkem Horákem.

Jednotlivé body programu, doplněné také atraktivními hrami pro děti v okolí kostela, spolu vkusně propojovali a dalšími informacemi usměrňovali moderátoři Alka Skřenková s Vojtou Pospíšilem. Neposkytovali však pouze zprávy věcné a organizační. Vyzvali všechny přítomné také k zamyšlení jak se příště zapojit a pomoci svou troškou dobré věci. V tom duchu na závěr přednesli příběh na dobrou noc o jedinečnosti a nenahraditelnosti každého z nás. Velmi přesvědčivě. Vše v kouzelné atmosféře proměnlivě nasvíceného svatostánku i celého chrámového prostoru vyvolávající, díky rozjímavému rozpoložení hodně silný prožitek.

Všechno to však tvořilo pouze kulisu. Tomu podstatnému. Tomu, co nelze vnímat pouze lidskými smysly. Tomu, o co stojí usilovat. Tomu, co vzniká někde v hlubině. Tomu, co směřuje k Nejvyššímu. Je nemožné to slovy popsat, je zbytečné to rozumem vymýšlet.

Jestliže se při letošní Noci kostelů ve Lhotě, ale jistě nejen tam, podařilo přiblížit k podstatě, je to jistě hlavně zásluhou Ducha Svatého, který vyslyšel upřímně prožité díky a prosby.

Rádoby vnímavý pozorovatel V.V.H.

Fotogalerie