Štramberáci nám přiblíží život a odkaz P. Šuránka

Již nyní Vás srdečně zveme v neděli 19. května 2019 na Svatý Antonínek. S komponovaným pořadem Vzpomínky na pátera Antonína Šuránka zde vystoupí štramberský Chrámový sbor s dirigentem Pavlem Hyklem a členové Divadla Pod věží ze Štramberka. Básně P. A. Šuránka upravil pro smíšený sbor za doprovodu varhan Pavol Knápek.

Program odpoledne:
15.00 Hodinky ke sv. Antonínu z Padovy
15.30 cca Mše svatá, slouží Mons. Josef Hrdlička, emeritní biskup olomoucký
Po mši svaté následuje vystoupení štramberáků s pořadem Vzpomínky na pátera Šuránka

Mše svatá a následné vystoupení se uskuteční u příležitosti dvou důležitých událostí v životě P. Šuránka.
Před 90 lety (21. 11. 1929) byl jmenován spirituálem Kněžského semináře v Olomouci.
Na podzim roku 1939 započal své dílo na Svatém Antonínku, které svým způsobem pokračuje do dnešních dnů. Letos tomu bude právě 80 let.

Co stálo u zrodu celého pásma, nám v následujícím článku přiblíží jeho autorka paní Anna Hrčková.

(V roce 1995 byla ve štramberském kostele sv. Jana Nepomuckého odhalena P. Šuránkovi pamětní deska zde)

K POŘADU O MONS. ThDr. ANTONÍNU ALOISI ŠURÁNKOVI

Příběh vzpomínkového pásma na spirituála Kněžského semináře v Olomouci Mons. Antonína Aloise Šuránka začal v roce 2014, kdy jsem v rámci MFF ve Strážnici připravovala do piaristického kostela Panny Marie pořad o světcích s názvem Za nebeskou bránou II. Církevní písně upravoval novojičínský rodák, učitel Pavol Knápek. Protože se výsledek jeho práce setkal s úspěchem, z něhož měl zaslouženou radost, žádal mne, zda bych mu mohla opatřit poezii i jiného rázu, že by ji rád zhudebnil. Z náboženské tematiky jsem znala verše P. Antonína Šuránka, které vyšly jako zvláštní příloha Štramberského zpravodaje. V nich s láskou a pokorou vzpomíná na svou těžkou práci ve štramberském kamenolomu.

Vybrala jsem několik básní a pan učitel je pro štramberský chrámový sbor upravil do čtyřhlasu za doprovodu varhan. Čekali jsme na příležitost, při níž by se zhudebněné verše doplněné o mluvené slovo, recitaci dalších básní P. Šuránka a jiné církevní písně mohly uvést. Ta chvíle nastala v roce 2017, kdy si křesťanský svět připomínal 115 let od narození a 35 let od úmrtí P. Antonína Šuránka. A ve Štramberku by se mělo vzpomínat! Vždyť tu přece otec spirituál žil, poctivě a těžce pracoval celých sedm let.

Jeho osobnost zůstala v paměti nejednomu Štramberákovi. Tehdy každý znal jeho úděl zapříčiněný světskou nespravedlností. A výsledek? Páter Šuránek se modlil za své nepřátele, odpouštěl jim, laskavě se choval ke každému. Nebylo situace, v níž by nenašel něco pozitivního, ve všem viděl Boha. Svá utrpení skládal před Pána Ježíše a obětoval je za nová kněžská povolání. Každou kapku potu připodobňoval ke krůpěji Ježíšovy krve. Tím Kristu Pánu pomáhal nést jeho kříž. Veselí a radost ze zpěvu naplňovaly páterovu mysl. Dokladem jsou jeho verše složené na melodie známých lidových písní. A jednu z nich, která zazní v pořadu, si občas i dnes zazpívají zpěváci štramberského chrámového sboru.

Na pátera Šuránka si dosud pamatují nejen Štramberáci, ale též přespolní, hlavně ti, s nimiž pracoval v lomu. Upřímného uznání se mu dostalo od tehdejšího ředitele závodu, který na poradě vytýkal vedoucím pracovníkům laxnost k faktu rozkrádání různých materiálů. Pravil: „Znam edem jedneho pracovnika v zavodě, kery někradě. A to je ten farař!"

Je zajímavé naslouchat různým vzpomínkám a skládat tak mozaiku pokorného, vzdělaného člověka, který se na každém místě svého životního působení silně vryl do paměti lidí. Štramberku se dostalo té cti, že řízením Božím mohl tak významné osobnosti poskytnout útočiště. A z druhé strany vzato, štramberská životní etapa se natolik vepsala do mysli a duše otce spirituála, že poděkování za tento životní post zahrnul do své poslední vůle: ... „I za to děkuji, že jsem byl jako kněz sedm roků poctivým dělníkem ve Štramberku."

Anna Hrčková