Vzpomeňme na událost starou 80 let

Vzpomeňme na událost starou 80 let

Na smutnou událost, která se stala ve Lhotě před osmdesáti lety, si vzpomenou jen skuteční pamětníci.
Těm o něco mladším se může v paměti vybavit vzpomínka na příhodu, kterou možná z úst rodičů a prarodičů slýchali.

Na smrt cizího jednadvacetiletého mladíka, který po pádu z kola u svatého Jana (u cukrárny) na místě zemřel, vzpomínali někteří naši předkové velmi dlouho. Mnozí ji připomínali zvlášť tehdy, když viděli jet cyklistu nebezpečně od Antonínka nebo napomínali své příbuzné před cestou na kole.

Kde se u nás mladý muž vzal. Odkud a kam jel?
Josef Jemelka (⁎7. 6. 1920 †23. 7. 1941) byl bohoslovcem 3. ročníku. Spolu s o dva roky starším bratrem Aloisem, také bohoslovcem, jeli z Antonínku, kde byli navštívit svého spirituála P. A. Šruánka.
Samotného P. Šuránka, ale i celou obec, která mu vystrojila pohřeb, skutečnost hluboce vnitřně zasáhla. Možná i proto, že dopravní nehody nabyly tak časté jako dnes.

K neštěstí došlo těsně před hodami, které se ve Lhotě slaví na sv. Jakuba. (25. 7.) Radostná nálada v dědině se nejspíš rychle změnila.

P. Šuránek do pamětní knihy na Antonínku tenkrát poznamenal:
… „Na evangelijní straně presbytáře je nedokončený obraz mistra Jano Köhler: Smrt sv. Antonína. Malíř začal malovat, ale nedokončil. Smrt vyráží i štětec z rukou. Člověk může začít a nedokončit, může přijet k sv. Antonínku a nevrátit se domů. Buďme připraveni! Nevíme dne ani hodiny. Ostr. Lhota vystrojila bohoslovci krásný pohřeb. 12 kněží a bohoslovců doprovodilo nebožtíka až ke kříži nad Ostr. Lhotu („na Lubech“), kde se s ním rozloučil spirituál P. Šuránek. Prosil, až projde ohněm očistcovým, aby nezapomněl pomáhat kapli, kde naposledy adoroval svého Spasitele pod způsobou chleba. I v Blatnici byla veliká vnitřní účast. Je to divný začátek – budování.“

Mysleme ve svých modlitbách na všechny, kdo jsou na cestách.
Ať šťastně dojedou do cíle a v pořádku se vrátí zpět.
Vzpomeňme i na samotného Josefa.
Vyprošujme nová kněžská a řeholní povolání.
Nezapomínejme na všechny mladé ženy a muže,
kteří už se rozhodují zasvětit svůj život Kristu,
aby správně rozpoznali svou cestu.

Bratr, Alois Jemelka, se později ve Lhotě v letech 1975 – 1988 stal farářem. Určitě nebylo lehké, žít v blízkosti místa, kde bratr zemřel. Nejspíš mu bylo častou připomínkou toho osudného dne. Vynořovaly se myšlenky, co mohl tenkrát udělat jinak…
Dnes oba očekávají vzkříšení ve stejném hrobě na přerovském hřbitově.

P. Alois Kotek připravil v roce 1994 jednu z řady knih, které shromažďují texty P. Šuránka.
Jedna povídka v Kukátkách 2 se týká právě Josefa Jemelky.

Pro zájemce k přečtení v příloze.

Přílohy

Josef Jemelka
Josef Jemelka