VÝROČNÍ FARNÍ KAVÁRENSKÁ

Dva je málo, tři je moc? Jak co, jak kdy. Co takové třetí výročí?
Dalo by se říci začínající tradice. Přesto už něco obsahuje, jedná-li se o akce nikoliv s roční, ale s měsíční frekvencí. To už nejsou tři, nýbrž více než třicet. Čeho? Farních kaváren. Pořádají se ve Lhotě, až na vzácné výjimky, pravidelně po mši svaté první neděli v měsíci.

Samozřejmě se nepořádají samovolně, nýbrž jsou pořádány. Kým?
Kýmkoliv kdo se chce zapojit, napíše se do plánu, neštítí se udělat nezištně něco pro druhé. Iniciovány jsou partou “poutníků lhotských“ jejichž motorem je Mirek Pospíšil a převodovkou s rychlou spojkou současně Alka Skřenková. Ostatní z party nepostradatelnými součástkami tohoto vehiklu spolu se všemi kdo se dobrovolně hlásí k přípravě a zajištění každé konkrétní sešlosti.

Ale jakou starost na sebe vlastně skupinka 3 – 4, zpravidla děvčat bere?
Řečí motoristickou zajistit pohonné hmoty, připravit depo ...
Jsou to pravidelně nejrůznější druhy buchet dle vlastních receptů, čaj, kávička. Podle příležitosti obložené chlebíčky, punč, burčák atd.

Není také výjimkou vidět v inkriminovaném termínu i „nějakou tetičku“ vykračující na nedělní mši svatou s ranečkem svých originálních výrobků pečivových. Někteří z dobrovolně sloužících pořadatelů si zvlášť zakládají na výzdobě a zpříjemnění prostředí Pastoračního centra, jiní na zpestření programové, originální kostýmky obsluhy a podobně.

Vzpomenou se také kulaté narozeniny nebo vícečetné jmeniny.
U takových příležitostí se zpravidla dodržuje i o něco starší slovácká tradice, ke které je nutné skleněné náčení o objemu 2 cl, nebo 1 dl. Nejvíc je ho v oběhu, když je v kalendáři Miroslava. Tehdy slaví vedle hlavního režiséra také pan farář, ale též varhaník i se svým svatem z Dědiny a nejeden další účastník tohoto otevřeného společenství. Někteří sem přichází pravidelně, někteří nárazově. Některá děvčata odchází podle toho, jak složitý nedělní oběd vymyslela a jak ho stihla rozvařit, někteří mládenci podle toho aby stihli závod F jedniček v televizi, nebo nějaké podobně důležité záležitosti.

A jak proběhla zatím poslední kavárna farní výroční - tříletá?
Otec Miroslav při ohláškách na konci nedělní mše svaté vybudil zvědavost pozváním: „... no a v dnešní farní kavárně Vás čeká překvapení, ale jaké to mně neřekli“. To zapůsobilo. Bylo plno. Proto chvilku trvalo, než se všichni usadili a čajem napojili. Během toho už se šestnáctihlavá skupina dobrovolníků obého pohlaví odebrala k přípravám na svých deset minut slávy. Skupina pestrá už co do složení. Od snoubenců Lidušky Do. a Mirka Pa., od dvacetiletých chlapů po statného padesátníka Vaška Ha., přes největší současnou lhotskou divu Hanu Pa., až po půtnicu v civilním důchodu Lidku Ra.

Ještě pestřejší byli, když nastoupili v kostýmech za Marušku, zlů sestru, nedobrů macochu a dvanáct měsíčků. Vše samozřejmě v režii pana středoškolského profesora Miroslava Po., dle předlohy, kterou zajistila jeho žena Eliška pracující v mateřské školce. No úspěch byl veliký a zasloužený, děkovačka opakovaná. Rozjásaná atmosféra byla dále podpořena produkcí presentace z kaváren z roku čerstvě uplynulého. Salvy smíchu byly vyvolány jak trefnými fotkami, tak ještě trefnějšími komentáři.

Protože měsíčci pomohli a Maruška jahody přinesla, mohl být všem účastníkům nabídnut jahodový koktejl, na který padlo 13 litrů mléka. Někteří se posléze pustili i do poněkud odvážné kombinace výročního pohoštění s vínem, které též nezištně zajistil s koštéřem šermující Slávek Říjen Ra. Tento druh pohoštění se zase začal pěkně rýmovat s trochu neplánovaným následným programem.

Cestou ze školního plesu se zastavili muzikanti z cimbálovky s Vojtú Ra. Na jejich obhajobu dlužno dodat, že stihli posnídat i mši z nadhledu sledovali. No, a že měli po ruce nástroje, dlouho se přemlouvat nenechali. Kdo chtěl, mohl si zazpívat, ale protože už se přetáhlo přes poledne, pomalu se začalo společenství rozcházet. Při závěrečném úklidu se ještě probrali plánované termíny poutí i jiné nápady, ale ani taková prodloužená očividně nikomu nevadila.

Václav V.Hájek 12.února 2012

Omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu některých fotek. Jsou totiž vyrobeny z videa. Filmovalo se, ale nefotilo...
Je tedy docela možné, že se na pohádku o Mařence a 12 měsíčkoch někdy podíváte i na našich farních stránkách. (Pokud se najdou šikovní a ochotní farníci. A já věřím, že najdou!!)

Fotogalerie