Mladí z farnosti přijmou svátost biřmování

Vypráví se příběh o francouzském malíři, který maloval symbolické obrazy. Po každém dokončeném díle, dříve než ho vystavil na veřejnost, svolal si své nejbližší v rodině a předložil obraz k jejich prvnímu posouzení. Věděl, že jejich kritika bude upřímná.

Když jednou dokončil obraz s náboženskou tématikou, znázorňující Ježíše, který stojí u dveří lidského příbytku a klepe na ně, ozval se malý chlapec, malířův syn.

Tatínku, ten obraz ještě není hotový, něco jsi zapomněl."

Otec obraz prohlížel a chybu nenalezl.

Malý synek ukázal prstem ke dveřím na obrazu a řekl: "Tys tam zapomněl namalovat kliku."

Otec, jistě dobrý křesťan, odpověděl: "Hochu, až Ježíše poznáš blíž, zjistíš, že on na dveře našeho srdce jemně zaťuká. Záleží na nás, zda otevřeme. Bůh se nikdy do našeho příbytku nedobývá. Klika je vždy zevnitř."

Max Kašparů dodává:

"Ježíš slíbil mnohokrát, že pošle na zem třetí Osobu sv. Trojice, Ducha svatého. Kristův slib se uskutečnil slavnostním způsobem o letnicích. Od té chvíle začali apoštolové pod vlivem Ducha svatého jednat. Konali v moci Ducha svatého obdivuhodné divy. Slíbený Duch vyzbrojil učedníky mocí z výsosti, utvrdil je v pravdě a umožnil hlubší poznání Kristových slov. Plnost Ducha není jen k osobnímu posvěcení, ale k budování církve. V jeho síle mají učedníci vydávat svědectví.

Svátost biřmování, kdy již dospělý člověk se sám rozhoduje pro přijetí této svátosti, je udělován biskupem, z pověření i knězem.

Svátost zprostředkovává účinky Ducha svatého, aby byl biřmovaný hlouběji včleněn do života Božího. Duch svatý dává účast na díle spásy. Biřmovaný tedy přijímá plnou účast na poslání církve a dokonává křest. Posiluje se ve víře a v Duchovním boji.

Tato tolik posilující svátost musí, jako ostatní svátosti, být žita.