Co vzkazuje papež František veřícím v naší vlasti?

Biskupvé z celé České republiky se za doprovodu věřích setkali s papežem Františkem při návštěvě ad limina Apostolorum

Drazí bratři v biskupské službě,
Vítám vás u příležitosti vaší návštěvy ad limina Apostolorum, jíž jste obnovili a upevnili společenství církve v České republice s Petrovým stolcem. Setkání a srdečné rozhovory, ve kterých jste sdíleli se mnou i s mými spolupracovníky v římské kurii radosti a naděje, jakož i nesnáze a znepokojení vám svěřených společenství, pro mne byly příležitostí, jak lépe poznat situaci církve ve vašich oblastech. Jste oprávněně hrdi na pevné křesťanské kořeny vašeho lidu, jehož víra se datuje evangelizací svatých Cyrila a Metoděje. Zároveň jste si vědomi, že přilnutí ke Kristu není pouhým důsledkem minulosti, byť důležité, nýbrž je osobním a církevním skutkem, který v dějinném dnešku zavazuje každého člověka a každé společenství.

Máte-li věřícím umožnit odpovídající poznání Ježíše Krista a osobní setkání s Ním, jste především povoláni k tomu, abyste podpořili vhodné pastorační iniciativy, zacílené na solidní přípravu k přijetí svátostí a aktivní účast na liturgii. Rovněž tak nezbytné je úsilí o náboženské vzdělávání a o kvalifikovanou přítomnost ve školství a kultuře. Z vaší strany nesmí scházet bdělá a odvážná otevřenost vůči novým podnětům Ducha svatého, který rozdává svá charismata a uschopňuje věřící laiky, aby se ujali zodpovědnosti a úřadů, užitečných k obnově a růstu církve. Ke zvládání současných výzev a nových naléhavých pastoračních případů je nutná součinnost kléru, řeholníků a věřících laiků. Každý ve své vlastní roli je povolán k velkorysému přínosu, aby radostná zvěst zazněla v každém prostředí, včetně toho nejvíce nepřátelského či vzdáleného církvi, aby hlásání dospělo na periferie, k různým kategoriím osob, zejména nejslabším a ochuzeným o naději. Ze srdce si přeji, abyste důvěřovali slovům Pána, který nám slíbil svou neustálou přítomnost mezi námi (srov. Mt 28,20), a pokračovali s vaším lidem v pouti cestou radostného přijetí evangelia.

Zatímco po dlouhý čas církev ve vaší zemi utlačovaly režimy, založené na ideologiích popírajících lidskou důstojnost a svobodu, dnes se musíte vypořádávat s jinými nástrahami, kupříkladu se sekularismem a relativismem. Kromě neúnavného hlásání evangelních hodnot je tudíž nezbytný konstruktivní dialog se všemi lidmi, a také s těmi, kteří jsou vzdáleni jakémukoliv náboženskému cítění. Kéž jsou vždy křesťanská společenství místem přijetí, otevřené a klidné konfrontace, kéž jsou tvůrci smíření a pokoje, podnětem pro celou společnost, aby se zaměřila na obecné dobro a pozornost vůči nejpotřebnějším, kéž přispívají ke kultuře setkávání.

Při pohledu na nejisté podmínky, ve kterých žijí různé vrstvy společnosti, zejména rodiny, staří a nemocní lidé, a stejně tak na duchovní a morální křehkost mnoha lidí, zvláště mladých, si celé křesťanské společenství musí klást otázky, počínaje svými pastýři, hlavně biskupy. Biskup je volán k tomu, aby všude poskytoval Kristovy odpovědi, aby se bezvýhradně věnoval službě evangeliu, posvěcoval, učil a vedl Boží lid. Vyzývám vás proto, abyste byli vytrvalí v modlitbě, velkorysí ve službě svému lidu, horliví ve hlásání Slova. Je vaší starostí, abyste se s otcovskou láskou věnovali kněžím, kteří jsou vašimi prvořadými spolupracovníky. Jejich farní služba vyžaduje vhodnou stabilitu, jak kvůli uskutečnění přínosného pastoračního programu, tak kvůli důvěře a klidu mezi lidmi. Povzbuzuji vás, abyste podporovali stále živější a zevrubnější pastoraci povolání, aby zejména mladí lidé hledali smysl odevzdání se Bohu a bratřím. Směřujte vaši pozornost také k rodinné pastoraci.
Rodina je nosný prvek společenského života a pouze, pracujeme-li k užitku rodiny, můžeme obnovit pletivo církevního společenství a samotné občanské společnosti. A konečně, jak bychom si mohli nepovšimnout důležitosti, jakou má přítomnost katolíků ve veřejném životě a sdělovacích prostředcích? Záleží také na nich, aby vždy zazněl hlas pravdy o současných problémech a aby církev byla vnímána jako spojenkyně člověka, ve službě jeho důstojnosti.

Všichni víme, nakolik je zásadní jednota a solidarita mezi biskupy, stejně jako jejich společenství s Petrovým nástupcem. Takováto bratrská jednota je taktéž neodmyslitelná pro účinnou práci vaší biskupské konference, která vám může dodat větší autoritu ve vašich vztazích se státní správou, jak v běžném životě, tak při řešení ožehavějších problémů. Na poli ekonomiky je nutné vyvinout takový systém, který by každé církevní instituci zaručil základní prostředky a svobodu k pastorační činnosti, přičemž by dbal na to, že materiální prostředky jsou určeny výlučně k duchovnímu poslání církve. Je zapotřebí pozorné bdělosti, aby církevní majetek byl spravován uvážlivě a transparentně, aby byl chráněn a zachován, a to také za pomoci důvěryhodných a kompetentních laiků.

Drazí bratři, vyjadřuji vám svou vděčnost za neúnavnou pastorační práci, kterou vykonáváte ve svých církvích a ujišťuji vás o své duchovní blízkosti a podpoře v modlitbě. Obracím se k Nejsvětější Panně, aby se přimlouvala za vás a váš úřad, a prosím vás, abyste se za mne stále modlili. Ze srdce uděluji své požehnání vám, vašim kněžím, zasvěceným osobám a všem věřícím laikům.

Ve Vatikánu 14. února 2014, na svátek svatých Cyrila a Metoděje

(překlad Jana Gruberová, Radio Vaticana)