Staňme se staviteli mostů (příběh)

Ve čtvrtek 11. prosince proběhne v naší farnosti adorační den, na který samotný Ježíš zve každého z nás.
Vyjděme ze svých pohodlných domovů! Pokud je to jen trochu možné, udělejme si v daný den na setkání s Ježíšem v Eucharistii čas. Buďme dobrými hospodáři svého času. Jednou budeme litovat každé promarněné minuty.

Lávka

Ve vstupu do kostela stojí farář. Kolem prochází lidé. Davy lidí. Mnozí se ohlédnou, zpomalí, někteří se i zastaví. Jakoby přemýšleli. Před vchodem je hluboký výkop. Po chvíli pozorování začne farář vynášet z kostela, co se dá a spouští to na dno jámy. Nejdřív lavice, potom sochy, obrazy… Až se prohlubeň zcela zaplní a srovná se širokou cestou. Po ní lidé pohodlně vstoupí do kostela. Ale nenajdou tam nic. Ani svatostánek.

Mnoho lidí upřímně touží přibližovat se Bohu. To však nebývá pohodlné. Je to cesta pokory a oběti. Můžeme si ale na této cestě klikaté a někdy i méně přehledné vzájemně pomáhat. Málo je mezi námi stavitelů mostů. S pomocí Boží však dokážeme vyrobit lávku, abychom se pokusili onen výkop, nebo námi samotnými budovaný zákop překlenout a překonat. Bývají to i konstrukce absolutní důvěru nebudící, ale chopíme-li se nabízené ruky, můžeme se pomalu přesouvat na druhý břeh.

Adorace je příležitostí pro všechny.

Příběh je připisován Tomáši kardinálu Špidlíkovi.