Vzpomínkové odpoledne na služebníka Božího P. A. Šuránka
Fotogalerie na webu Člověk a víra
Třetí neděli postní byl v Ostrožské Lhotě odpoledne nezvyklé zaplněný kostel. Křížové cesty se většinou účastní jen malá hrstka farníků. Tentokrát lavice zaplnili nejen místní, ale i přespolní. Nebyla nouze o fotografy a nechyběli ani reportéři televize Noe. Co všechny přilákalo? Bezpochyby šlo o osobnost P. Antonína Šuránka služebníka Božího.
Matice svatoantonínská společně s farností uspořádala vzpomínkové odpoledne na zdejšího rodáka, kandidáta na blahořečení.
Ve 14:00 se v kostele sv. Jakuba Staršího konala křížová cesta s texty P. Šuránka. Po krátké modlitbě u jeho hrobu pokračovalo setkání v Pastoračním domě. Mezi hosty byli jeho žáci, ale i „obyčejní“ lidé, kteří na něho vzpomínají od dob svého dětství či dospělosti. Na svého spirituála zavzpomínal se dvěma spolubratry i arcibiskup Jan Graubner.
Z jejich vyprávění šlo vyčíst, či se opětovně utvrdit o výjimečných vlastnostech P. Šuránka, mezi něž patřila pokora, pracovitost, přísnost (především k sobě samému), dar pro naslouchání, oddanost Bohu, … I v pokročilém věku dokázal s nadšením přijmout změny po II. Vatikánském koncilu.
V jednom ze svých deníků měl P. Šuránek zapsány následující řádky, které vyjadřují mnohé.
Zasvěcuji ti svůj:
Jazyk – mluv jím TY, dobrořeč Otci, Matce, potěšuj, povzbuzuj, pomáhej, kárej.
Ruce – žehnej jimi, rozdávej, zvedej, piš, obětuj – a opět rozdávej (Bože, pokoř mne, neboť cítím tak tvou hroznou velikost a blízkost propasti), rozšiřuj účinnou láskou, prohlubuj pokořováním a utrpením!
Nohy – hledej jimi ovce ztracené nebo bloudící. Ať jsou ty nohy stigmatizovány trním! Uděl mi milost, abych hodně trpěl. Ty víš, co je pro mne nejstrašnější! Jen abych ti zachoval věrnost. Neuveď nás!
Oči – TY jimi hleď do očí jiných, očišťuj, zaněcuj pro výšiny, plač nad mými hříchy.
O besedě se můžete více dozvědět také zde
